Vítejte na stránce Baráčníků Kostelce nad Labem

Dějiny baráčnictva

Vlastenecko dobročinná sdružená

Obec baráčníků Kostelec nad Labem.

Psal se rok 1896. Myšlenka baráčnického života po našem

Polabí dále a kolem Nového roku vznikla nová Obec v městě

Kostelci nad Labem. Její stanovy byly zapsány do spolkového

rejstříku již 25. února pod číslem 30666. Je škoda, že se nám

o činnosti této Obce z jejich počátků nezachovaly podrobné zprávy.

Poslední zmínku  o této Obci můžeme nalézt v berní knize

I. župy v roce 1913. Zanikla tedy pravděpodobně v první světové válce.

Dnešní baráčnická Obec vznikla v Kostelci znovu v roce  1922.

Dne  3. července 1928 se konal v Kostelci nad Labem XVI.

sjezd župy, který se nad očekávání vydařil. Veliké množství

sousedů a tet ze všech Obcí župy se svými prapory a majkami

vytvořili dosud nejmohutnější průvod, jaký kdy Baráčnictvo I.

župy uspořádalo.

Vlivem zdařilého sjezdu a zásluhou rychtáře Veleobce

souseda Antonína  Soukupa, který nadšeně propagoval baráčnickou

myšlenku a který velice často sedění I. župy navštěvoval, byly

založeny v roce 1928 dvě nové Obce: první byla Obec Baráčníků

v Toušeni, která vznikla dne 16. září. Byla to vlastně již druhá

Obec v Toušeni po první světové válce založená. Druhá obec vznikla

23. září 1928 v Brázdimi. Tato Obec vstoupila do života opravdu

mohutným nástupem, neboť hned při založení čítala 91 členů.

Založením těchto dvou Obcí čítala již župa 10 baráčnických

organizací.

Působením těchto sjezdů a aktivní propagací činovníků

I. župy, který se konal 27. srpna 1966 v Kostelci nad Labem.

Byl uspořádán po velké přípravě, kterou vzala za své právě

kostelecká Obec, za vedení svého rychtáře Františka Prokůpka.

Byl to největší z posledních sjezdů župy. Do Kostelce se

tehdy sjeli nejen Baráčníci I. župy, ale mnoho z dalekýchkrajů

naší vlasti. Dopoledne jako vždy při těchto příležitostech

konalo se v kostelecké sokolovně slavnostní sedění, které

úplně naplnilo veliký sál této budovy. Záběry tam tehdy

pořizovala i čsl. televize, aby s nimi potom seznámila miliony

diváků, kteří tak měli možnost vidět, jak Baráčníci sněmují.

Odpoledne průvod městem až na sportovní hřiště svým

uspořádáním a množstvím baráčnických praporů a krojů naplnil

celé město. A na hřišti potom pokračovala další slavnost.

Tento veliký sjezd  byl, jak již bylo uvedeno, dílem rychtáře

Prokůpka, který vynaložil všechny své schopnosti, svuj

vliv, své možnosti k tomu, aby se sjezd vydařil. A byla to

snad jeho " labutí píseň " , jak  se obrazně říká, neboť v

krátké době potom rychtář František Prokůpek zemřel.

To jsou jen některé  z těch významějších událostí, které

si zasluhují události zaznamenat, z těch mnoha vážných

kulturních, či společenských událostí, kterými jednotlivé

baráčnické obce žily.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz