Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Úvod

Vítejte na stránce Baráčníků Kostelce nad Labem

Dějiny baráčnictva

Vlastenecko dobročinná sdružená

Obec baráčníků Kostelec nad Labem.

Psal se rok 1896. Myšlenka baráčnického života po našem

Polabí dále a kolem Nového roku vznikla nová Obec v městě

Kostelci nad Labem. Její stanovy byly zapsány do spolkového

rejstříku již 25. února pod číslem 30666. Je škoda, že se nám

o činnosti této Obce z jejich počátků nezachovaly podrobné zprávy.

Poslední zmínku  o této Obci můžeme nalézt v berní knize

I. župy v roce 1913. Zanikla tedy pravděpodobně v první světové válce.

Dnešní baráčnická Obec vznikla v Kostelci znovu v roce  1922.

Dne  3. července 1928 se konal v Kostelci nad Labem XVI.

sjezd župy, který se nad očekávání vydařil. Veliké množství

sousedů a tet ze všech Obcí župy se svými prapory a majkami

vytvořili dosud nejmohutnější průvod, jaký kdy Baráčnictvo I.

župy uspořádalo.

Vlivem zdařilého sjezdu a zásluhou rychtáře Veleobce

souseda Antonína  Soukupa, který nadšeně propagoval baráčnickou

myšlenku a který velice často sedění I. župy navštěvoval, byly

založeny v roce 1928 dvě nové Obce: první byla Obec Baráčníků

v Toušeni, která vznikla dne 16. září. Byla to vlastně již druhá

Obec v Toušeni po první světové válce založená. Druhá obec vznikla

23. září 1928 v Brázdimi. Tato Obec vstoupila do života opravdu

mohutným nástupem, neboť hned při založení čítala 91 členů.

Založením těchto dvou Obcí čítala již župa 10 baráčnických

organizací.

Působením těchto sjezdů a aktivní propagací činovníků

I. župy, který se konal 27. srpna 1966 v Kostelci nad Labem.

Byl uspořádán po velké přípravě, kterou vzala za své právě

kostelecká Obec, za vedení svého rychtáře Františka Prokůpka.

Byl to největší z posledních sjezdů župy. Do Kostelce se

tehdy sjeli nejen Baráčníci I. župy, ale mnoho z dalekýchkrajů

naší vlasti. Dopoledne jako vždy při těchto příležitostech

konalo se v kostelecké sokolovně slavnostní sedění, které

úplně naplnilo veliký sál této budovy. Záběry tam tehdy

pořizovala i čsl. televize, aby s nimi potom seznámila miliony

diváků, kteří tak měli možnost vidět, jak Baráčníci sněmují.

Odpoledne průvod městem až na sportovní hřiště svým

uspořádáním a množstvím baráčnických praporů a krojů naplnil

celé město. A na hřišti potom pokračovala další slavnost.

Tento veliký sjezd  byl, jak již bylo uvedeno, dílem rychtáře

Prokůpka, který vynaložil všechny své schopnosti, svuj

vliv, své možnosti k tomu, aby se sjezd vydařil. A byla to

snad jeho " labutí píseň " , jak  se obrazně říká, neboť v

krátké době potom rychtář František Prokůpek zemřel.

To jsou jen některé  z těch významějších událostí, které

si zasluhují události zaznamenat, z těch mnoha vážných

kulturních, či společenských událostí, kterými jednotlivé

baráčnické obce žily.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist