Úvod
Vítejte na stránce Baráčníků Kostelce nad Labem
Dějiny baráčnictva
Vlastenecko dobročinná sdružená
Obec baráčníků Kostelec nad Labem.
Psal se rok 1896. Myšlenka baráčnického života po našem
Polabí dále a kolem Nového roku vznikla nová Obec v městě
Kostelci nad Labem. Její stanovy byly zapsány do spolkového
rejstříku již 25. února pod číslem 30666. Je škoda, že se nám
o činnosti této Obce z jejich počátků nezachovaly podrobné zprávy.
Poslední zmínku o této Obci můžeme nalézt v berní knize
I. župy v roce 1913. Zanikla tedy pravděpodobně v první světové válce.
Dnešní baráčnická Obec vznikla v Kostelci znovu v roce 1922.
Dne 3. července 1928 se konal v Kostelci nad Labem XVI.
sjezd župy, který se nad očekávání vydařil. Veliké množství
sousedů a tet ze všech Obcí župy se svými prapory a majkami
vytvořili dosud nejmohutnější průvod, jaký kdy Baráčnictvo I.
župy uspořádalo.
Vlivem zdařilého sjezdu a zásluhou rychtáře Veleobce
souseda Antonína Soukupa, který nadšeně propagoval baráčnickou
myšlenku a který velice často sedění I. župy navštěvoval, byly
založeny v roce 1928 dvě nové Obce: první byla Obec Baráčníků
v Toušeni, která vznikla dne 16. září. Byla to vlastně již druhá
Obec v Toušeni po první světové válce založená. Druhá obec vznikla
23. září 1928 v Brázdimi. Tato Obec vstoupila do života opravdu
mohutným nástupem, neboť hned při založení čítala 91 členů.
Založením těchto dvou Obcí čítala již župa 10 baráčnických
organizací.
Působením těchto sjezdů a aktivní propagací činovníků
I. župy, který se konal 27. srpna 1966 v Kostelci nad Labem.
Byl uspořádán po velké přípravě, kterou vzala za své právě
kostelecká Obec, za vedení svého rychtáře Františka Prokůpka.
Byl to největší z posledních sjezdů župy. Do Kostelce se
tehdy sjeli nejen Baráčníci I. župy, ale mnoho z dalekýchkrajů
naší vlasti. Dopoledne jako vždy při těchto příležitostech
konalo se v kostelecké sokolovně slavnostní sedění, které
úplně naplnilo veliký sál této budovy. Záběry tam tehdy
pořizovala i čsl. televize, aby s nimi potom seznámila miliony
diváků, kteří tak měli možnost vidět, jak Baráčníci sněmují.
Odpoledne průvod městem až na sportovní hřiště svým
uspořádáním a množstvím baráčnických praporů a krojů naplnil
celé město. A na hřišti potom pokračovala další slavnost.
Tento veliký sjezd byl, jak již bylo uvedeno, dílem rychtáře
Prokůpka, který vynaložil všechny své schopnosti, svuj
vliv, své možnosti k tomu, aby se sjezd vydařil. A byla to
snad jeho " labutí píseň " , jak se obrazně říká, neboť v
krátké době potom rychtář František Prokůpek zemřel.
To jsou jen některé z těch významějších událostí, které
si zasluhují události zaznamenat, z těch mnoha vážných
kulturních, či společenských událostí, kterými jednotlivé
baráčnické obce žily.
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz